Dvoukřídlý, bohužel dnes dost znehodnocený zámek s pozdně gotickým jádrem na hraně říční terasy na okraji městečka.
Podle jména bylo založena příslušníkem rodu Benešoviců, kteří měli ve Slezsku rozsáhlé statky. Tvrz se připomíná roku 1411 a vznikla asi ze staršího hrádku. To již statek vlastnili páni z Drahotuš, kteří byli na přelomu 15. a 16. století iniciátory její pozdně gotické přestavby. Svědčí o ní bohatý, sekundárně umístěný sedlový portál s přetínavými pruty a erbovní štítek. Osazeny jsou v severní budově, ale také jižní má přízemí z kamenného zdiva. Byla však z větší části postavena až při renesanční přestavbě na počátku 17. století.
Silně byl zámek přestavěn v polovině 18. století. Obě křídla byla na východě propojena, severní zvýšeno a celek dostal dobové fasády pročleněné pilastry. Pozdější úpravy zámek znehodnotily a dokonce došlo k dílčí demolici spojovacího křídla. Záchranu vyvolalo až užitkové využití v nedávné době pro účely školy.
Pověst: V Benešově se vypráví pověst o loupeživých rytířích, kteří vlastnili benešovskou tvrz. Podle pověsti pod zámkem existuje mnoho tajných chodeb, které vedly po celém Opavsku a tímto loupeživí lapkové cestovali na koních a zde putovali se svými kořistmi, aniž by někdo mohl zjistit, kde se objevili a kde zase zmizeli.
Text převzat z hrady.cz/...