Archivní materiály 8

9. srpen 2008 | 14.13 |

V Praze dne 6. listopadu 1923.
Dr. Holitscher, Hillebrand, Pohl, Palme, Schuster, R. Fischer, Leibl, Kirpal, Hausmann, Heeger, Jokl, Taub, Schäfer, Hoffmann, Häusler, Hackenberg, Dietl, Beutel, Deutsch, dr. Czech, Grünzner.
III./4281 (překlad).
Interpelace
poslance dra Luschky a druhů ministrovi vnitra
o maření volební svobody na Hlučínsku.
Při vypsání obecních voleb očekávalo obyvatelstvo politického okresu hlučínského, že dojde k dávno vytouženému zrušení správních komisí, které již svým složením nezapírají svých jednostranných snah. Výjimečný stav, který trvá na Hlučínsku od přivtělení, vyřadil po léta nejdůležitější politické právo státních občanů, právo volební a snížil obyvatele tohoto území na neplnoprávné státní občany. Každému znalá poměrů bylo jasno, že se sliby dané při přivtělení staly bezobsažnými slovy, obzvláště mnohoslibná věta tehdejší proklamace k obyvatelstvu, jež doslovně zní; "Vracíte se do svobodného demokratického domova, který vás přijímá s otevřenou náručí a poskytuje vám možnost, abyste se politicky a hospodářsky uplatnili v míře, v jaké vám toho nebylo dopřáno za starého režimu".
Již jakmile byly vyloženy stálé seznamy voliči i ztenčila se také naděje, že alespoň volební právo v příštích volbách dá ožíti svobodě smýšlení. Bylo již v tom okamžiku třeba pokusiti se o nesčetné reklamace, aby získáno bulo pro voliče a voličky, z němectví podezřelé, jejích zákonité volební právo. Tak vyskytly se v seznamech voličů úžasné nesprávnosti v uvádění jmen, stáří a zaměstnání, které jíž předem budily nedůvěru, že seznamy voličské nebyly založeny svědomitě, nýbrž tendenčně; aby volební právo bylo německým voličům co nejvíce ztíženo, a aby na konec mohla býti při volbě namítána totožnost. Zatím rozvíjela se vždy silněji agitace českých stran, podporovaná státní správou všemi prostředky moci. Dne 15. září t. r. bylo m. j. úředně oznámeno toto provolání obecní správní komise v Kravařích:
Občané!
Celá naše země, zejména Kravaře ocitají se před nevyrovnatelným rozhodnutím. Obyvatelstvo má v neděli svým volebním lístkem projeviti, smýšlí-li s naším státem poctivě či nepřátelsky. Kandidují strany, které náš stát uznávají a proň také ku blahu obce pracují. Na druhé straně pracuje německá křesťansko-sociální strana proti státu a staví se také nepřátelsky proti němu. Každý volič vážně před volbou rozvaž, že bude mu pak nésti i následky, rozhodne-li se voliti stranu státu nepřátelskou.

Žádný stát nepodporuje nepřátel, nemůže tudíž tak učiniti ani československý, proto ruce pryč od této strany, která nás nebezpečně ohrožuje! Naše obec potřebuje státní pomoci, obzvláště aby mohla opět dostati peníze ztracené ve spořitelně a aby i ostatní nouze v lidu mohla býti zmírněna.
Chudá obec Kravaře nedojde u státu sluchu, bude-li voliti státu nepřátelsky. Aby celá obec byla uchráněna ohromných škod, vol každý takovou stranu, která s pomocí státu bude podporovati blaho obce.
Neposlouchejte tedy nesvědomitých štváčů, abyste nemusili toho později litovati.
Toto prohlášení zůstalo naprosto bez námitek, a vládní komisař Melecký se opětné chlubil, že přes to, že byly volby rozepsány má to černé na bílém, že zůstane ještě po tří roky vládním komisařem. Naproti tomu byla činnost německých stan v každém směru pronásledována, takže pocit bezprávnosti zmocňoval se vždy širších vrstev a jednostrannost správy vzbuzovala stále větší rozhořčení.
Agitátoři posílaní do země, aby navnadili obyvatelstvo a vyhrožovali všemi možnými újmami, pakliže byli odmítnuti, nemuseli dbáti platného zákona na ochranu volební svobody a předstihovaly se ve vykonávání vlivu na volby. Obzvláště pozemková reforma a nesnáz záložen staly se předmětem nejhorlivějšího vykořisťování voleb. Těm, kdož by česky volili, bylo přislíbeno přidělení půdy, příležitost ku práci, výplata zadržených vkladů v záložnách a všeho podle přání, kdežto do každé schůze, kterou konaly německé strany, vmísili se číhalové, což mělo vždy za následek nejtěžší podezřívání a nesčetná trestní vyšetřování s pořadateli a účastníky schůzí. Nejnepatrnější souhlas v německých schůzích, jakož i sebe menší kritika v českých, byly státem stíhány. Tak na př. byly v obci Kravařích tyto výkřiky pronesené v české schůzi: "Víme, co máme voliti!" a "Nejsme žádní Židé!" předmětem horlivého soudního vyšetřování. Když se blížila lhůta k podání kandidátních listím nastal sesilený tlak, aby se voliči odradili od kandidatur na německých listinách.
Zároveň započala nejprudší honba četnictva a tajné policie za důvěrníky a letáky německých stran. Obzvláště křiklavým byl případ zatčení truhláře Jindřicha Kubného v Benešově. Jmenovaný byl, protože v noci ze dne 14. na 15. září rozšiřoval jediný leták německé křesťansko-sciální strany lidové, dne 15. září v 1 hodinu v nocí četnictvem s lože odveden, hodinu na četnické stanicí vyslýchán a pak pěšky dodán asi hodinu vzdálenému okresnímu soudu v Hlučíně, odkud teprv příštího dopoledne, byv soudcem vyslechnut, byl propuštěn. Před tím odvážil se vůči němu strážce vězňů, který právě se svojí ženou ještě byl německy hovořil, výroku: "Vem čert všechny Němce!" a "My si již Němce setřeseme s krku". Naproti tomu letáky českých stran rozdávali obecní komisaři a ve školách čeští učitelé dětem, aby je rozšiřovali. V obci Štěpánkovicích nalepil vládní komisař na svůj plot cedulku v německé řečí, která zněla; "Pouze ten, kdo bude voliti listinu čís. 1., dostane pole," Velmi rozšířený leták zněl takto: "Kdo chce pořádek v rodině, dědině a ve státě, kdo chce kousek role, kdo nechce ztratit v raiffeisenkách a kasách, kdo chce u úřadů dojít spravedlivého zastání, kdo chce v naší republice chléb a zárobek, ten to od Němců nedostane.
A tož rozum do hrsti a volit moravsky!"
V den volby zachovávali němečtí voličové všude přísnou kázeň, poněvadž věděli, že by sebe menší rušení volby zavdalo vítaný podnět k zastavení volby a zmaření jejich volebního práva.
Veškerá přerušení voleb byla také skutečně inscenován: pouze agitátory protivníků a volební komisaři jich ihned využili jako podnětu k přerušení volby nebo k úřednímu nařízení, že se volba přerušuje.
V obcích Boleticích a Vel. Hošticích bylo alespoň následujícího dne ve volbě pokračováno a volba ukončena. Avšak v obcích Kravařích, Koutech, Štěpánkovicích, Ludeřovicích a Petřkovicích je volba do dnešního dne přerušena a to na základě těchto fakt:
V obci Kravařích dostavili se k 1 hod, s poledne dva cítí pánové do volební místnosti I, okrasu žádajíce, aby byla volba ihned přerušena, jelikož se na ulici v blízkostí II, volebního okresu prováděla protizákonná agitace. Podle výroku jejích povídal prý jakýsi Schyra - míněn byl pravděpodobně bývalý starosta obce tohoto jména - na ulici, aby volili všichni pouze jeho. Také prý pozorovali, že obyvatelstvo není o účelu volby dostatečně poučeno. Vyzvání volební komise, aby se legitimovali, nevyhověli, nýbrž pouze prohlásili, že ze svého jednání odpoví před zemským presidentem v Opavě. Poté přerušil přítomný zástupce vlády volební jednání a zastavil je na neurčitou dobu, jelikož členové volební komise českých stran složili svůj úřad.
V obci Koutech byla volba rovněž dvěma cizími pány jíž během dopoledne přerušena, poněvadž prý jeden volič, jehož se jakási žena ptala, koho má voliti, jí odpověděl: "Pro mne si vol třeba čerta," V obci Štěpánkovicích ponechala okresní politická správa volební komisi na vůli, připustí-li 34 voličů, jejíchž volební právo bylo reklamováno, ale o němž nebylo ještě rozhodnuto reklamační komisí, k volbě či ne. To zavdalo zástupcům strany živnostníků podnět, aby jednání volební tak dlouho rušili, až došlo mezi členy komise ke skutečným sporům a volební jednání bylo zastaveno.
V obcích Ludéřovících a Petřkovicích hodil cyklista přijedší z Mor. Ostravy letáky do volebních místností, což zavinilo v obou místech zastavení volebního jednání. Německy sepsaný český leták formátu 70 x 40 cm byl tohoto znění:
Pozor!
Střežte se před zvědy, kteří jsou i v našem středu. Udavači prozradí Čechům každý Němcům odevzdaný hlas, čímž dotčený volič přijde, ne-li hned, tedy přece v pozdější době ke škodě.
Češi mají černou listinu, v níž jsou zapsání všichni protivníci jejich strany, aby mohli, pakliže by Němci při volbách zvítězili, při každé příležitosti utiskovati německé voliče, jejichž jména jim byla oznámena. Buďte ostražití a připraveni k obětování se!
Slezská "Grafia".
Kromě toho byly po ukončených volbách pod nejnicotnějšími záminkami v obcích Velkých Hošticích, Chlebíčově, Piští, Darkovicích, Hlučíně, Markvartovicích, Lhotě u Hlučím, Boleticích a Bohuslavicích podány protesty, které - zjevně smluveny - budou míti za následek pokračování dosavadních správních komisí na neurčitou dobu, t. j. podle terminologie držitelů moci, až "se obyvatelstvo přizpůsobí." Ihned po volbách začli všemožné odvety vůči německým kandidátům. Jako příklad uveden budiž případ v obci Dol. Benešově, kde byli synové zvolených zástupců obce Františka Osmanczika, políra a Jakuba Buhli, dělníka, jako optanti s opovědí "doživotně" během 24 hodin okresní politickou správou z Hlučínska vypovězeni. Totéž postihlo kandidáta německé křesťansko-sociální strany lidové Františka Jarkullische v Zábřehu stran jeho syna Jana.
O všech těchto případech byl nesčetnými podáními a ústními sděleními zplnomocněný komisař zpraven. Marnými byly všechny prosebné návštěvy podniknuté důvěrníky obyvatelstva, aby se dostalo německému obyvatelstvu ústavní rovnoprávností a práv zaručených versailleskou mírovou smlouvou. Jediným úspěchem byl slib, že se dají vyšetřiti v stížnostech uvedené případy, jelikož byly zplnomocněnému komisaři vždy neznámí. Nikdy však nedošlo k vyžádanému objektivnímu vyšetření a rozhodnutí.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
je-li ochoten dáti ukončiti všude v hlučínském okrese volby a ustaviti obecní zastupitelstva, dosaditi k vyšetření zneužití voleb nestrannou vyšetřovací komisí a pohnati k nejpřísnější odpovědnosti všecky vinníky bez zřetele na jejich osobu?

V Praze dne 30. října 1923,
Dr. Radda, Dr. Lodgman, dr. Brunar, J. Mayer, dr. Lehnert, Schubert, Dr. E. Feyerfeil, inž. Kallina, Simm, inž. Jung, Wenzel, Patzel, Matzner, dr. Schollich, Böhr, Knirsch, Dr. Medinger, dr. Spina, Kraus, dr. Keibl, Bobek.
V./4281 (překlad).
Interpelace
poslanců Jokla, dra Haase, Heegera a druhů
ministrovi vnitra,
že úřady a jejich činitelé porušili zákony při volbách do obecních zastupitelstev v hlučínském okrese.
Volby do obecních zastupitelstev na Hlučínsku byly v pravém slova smyslu "maďarské volby", Úřady a úřední činitelé předstihovali se v nadháněčství pro vládní strany. Zemská politická správa předcházela příkladem, poskytnouc referentům vládních stran automobil, jejž má k použití pro služební cesty. Vládní strany agitující hrozbami a zastrašováním přes zákon na ochranu volební svobody, byly úředními činiteli podporovány přímo porušováním zákonů. Zvláště vyniklo v této věcí moravsko-ostravské policejní ředitelství.
Dne 31. srpna pořádala německá sociálnědemokratická strana dělnická volební schůzi v Ludéřovicích, na níž přišlí vládní zástupce moravsko-ostravského policejního ředitelství se třemi tajnými policisty a několika četníky, všichni v občanském šatu. Podle spolkového a shromažďovacího zákona nemá úřad práva vysílati na volební schůze nějakého zástupce. Tento úředník moravsko-ostravského policejního ředitelství Jakubec prohlásil konečně, že schůzi rozpouští, poněvadž prý na schůzí byli přítomni nevoliči. Také toto rozpuštění jest nezákonité, poněvadž podle výnosu rakouského ministerstva vnitra ze dne 29. června 1870, č. 2919 nevoliči smějí dokonce i svolávati volební schůze, tím spíše podle mnoha nálezů správního soudu se jich účastniti. Příznačné pro smýšlení úředníků policejního ředitelství moravsko-ostravského jest, že komisař Jakubce na námitku, že tento nezákonitý postup bude oznámen jeho představeným, prohlásil; "Můžete s tím jít také do parlamentu."
Také na voličskou schůzi konanou dne 12. září ve Lhotě u Hlučína vyslalo moravsko-ostravské policejní ředitelství zástupce, který vytýkal, že na schůzi jsou nevoliči a sice dva občané, kteří přišlí jako referenti z Opavy!!!
Tento komisař zasáhl do průběhu schůze prohlásiv, že shromáždění nemá práva omeziti řečníkovi řečnickou lhůtu.
V Benešově byl v noci dne 15. září zatčen v postelí četnictvem kandidát Kubný Jindřich a dopraven k hlučínskému okresnímu soudu.
Deputace z Darkovic vyjednávala v Opavě u zemského úřadu s inženýrem Kesacem ve věci půdy. Tento pán prohlásil k deputaci; "Jen ti, kdo volí česky, dostanou půdu. Ostatní ať si jdou do Německa."
Nestoudným způsobem přes kazatelnicový paragraf zneužívalo se kazatelny a zpovědnice k volební agitaci. Dne 6. října šla Kateřina Kreteková, sociálnědemokratický člen obecního zastupitelstva k farářovi Litzkovi v Boleticích ke zpovědi. Mezi ní a farářem došlo k tomuto rozhovoru:
Farář Litzka; Koho jste volila při obecních volbách? K.; Ty, kdo hájí zájmy dělnictva. Farář L.; Jak se vlastně jmenujete? Když mu K, řekla svoje jméno, trhlo to panem farářem a řekl; Aha, vy jste ta, co je na kandidátní listině sociálně-demokratické?
Rozkázal jí, aby odešla ze zpovědnice a posadila se do Tavíce a čekala až jí zavolá.
Tážeme se:
1. Jest pan ministr spravedlnosti ochoten rozkázati opavskému státnímu zastupitelství, aby podalo žalobu na všechny občany obviněné zde z porušení zákona?
2. Jest pan ministr vnitra ochoten učiniti opatření, aby se úředníci moravsko-ostravského policejního ředitelství poučili o ustanoveních spolkového a shromažďovacího zákona?

Středa 22. února 1933

Senát - stenoprotokoly | 196. schůze (obsah, přílohy)

Předseda (zvoní): Uděluji další slovo panu sen. Richterovi.

.... Odpovědnost nás všech je tím větší před dějinami, čím větší je nebezpečí státu. S našimi fašisty už si dovedeme udělati pořádek sami. Naše postavení mezinárodní není toho času nijak příznivé. S jedné strany podvratný komunismus, s druhé strany vypjatý nacionalismus s dobyvačnými cíly. Sousednímu Německu nestačí, že jeho mravy jsou v Československu uplatňovány rozvratnou činností místních hakenkrajclerů, zvýšil se zájem o východní sousedy, Polsko i Československo, cestou rozhlasu. Stanice Heilsberg ve východním Prusku vysílala několik projevů, v nichž se líčila zoufalá situace východních Prusku, jimž může býti pomoženo jedině vrácením polského přímoří Německu. Krátce na to mluvil stejným tónem o východní marce německé a o nebezpečí hrozícím z Československa mnichovský rozhlas reprodukcí z Řezna. Tón celé řeči byl ten, že dnešní stav je pro Německo nesnesitelný. Tato je nutno zdůrazniti na důkaz, že v Německu i v oficielních kruzích není dobré vůle k sousedskému poměru, jinak by nedovolil tyto kruhy tak štvavé projevy. Daleko horší bylo vysílání vratislavského rozhlasu a ostatních stanic slezských před Novým rokem, tzv. "národopisnou procházkou Hlučínskem". Celý přenos nebyl ničím jiným, nežli štvaním obyvatelstva československého proti našemu státu, proti mírové smlouvě versailleské, zesměšňováním a hanobením čsl. státních úřadů zřejmými nepravdami. Různými scénami byla situace našeho státu líčena jako neudržitelná a tím také bída našeho lidu proti blahobytu, jakého by se našim občanům z Hlučínska dostalo, kdyby byli občany v Německu. Optanti z Hlučínska jsou prý na hranících proto, aby mohli zasáhnouti, bude-li toho Hlučínsko potřebovati. Občané věrní republice byli zesměšňováni, že scéna byla připravována v tomto duchu, musilo býti správě vysílací stanice již známo z příprav, neboť pořadatelem této scény byl vůdce optantů z Hlučínska, býv. učitel Heřman Janosch, který v říšsko-německém tisku již od státního převratu útočí stejně, jako byla vysílaná scéna.

Jest jisto, že podobné akce říšsko-německého rozhlasu nijak nepřispívají ke konsolidaci poměrů na Hlučínsku, zvláště když jsou líčeny zcela nepravdivě a tendenčně. Úcta ke státu a jeho úředníkům jest u obyvatelstva hlučínského snižována. Pořadatelé na tuto scénu obyvatelstvo hlučínské zvlášť připravovali, ba mnozí z našeho území tam účinkovali. Naše ministerstvo zahraničí mělo by se proti štvaní rozhlasem takovýmto způsobem důrazně ohraditi.

Zpět na hlavní stranu blogu