Hasiči na Hlučínsku

25. leden 2010 | 10.44 |

Historie hasičů na Hlučínsku
Nejstarším zákonem regulujícím záležitosti ochrany před
požáry na území Pruska, a tedy i Hlučínska, byl pruský požární řád
z roku 1727 [13].
Podle všeobecného pruského zemského právai z roku 1794 a
zákona o policejní správěz roku 1859 byly úkoly ochrany před
požáry plněny jako úkoly policie. Obce měly za povinnost obstarat ke
zdolávání požárů technické vybavení a personál. Obyvatelstvo bylo do
zdolávání požáru zapojeno zprvu prostřednictvím povinné hasičské
služby, později cestou povinné hasičské jednotky, a ještě později
cestou dobrovolných hasičských sborů.
clip_image002
Ustavování dobrovolných hasičských sborů v obcích podléhalo
souhlasu příslušné policejní správy. Velitelé hasičských sborů a další
funkcionáři tak měli často statut policejních úředníků.
Záležitosti ochrany před požáry se rovněž řídily pruským
kompetenčním zákonem.Dle jeho ustanovení rozhodoval ve věci
hasičstva provinční zemský sněm. Ustanovený provinční hasičský
inspektor pomáhal hasičským sborům při výcviku, vydával odborné
příručky, podporoval zřizování nových sborů a obstarávání nových
stříkaček a podroboval je přezkoušení při přijímání.
Jako zajímavost je možné uvést např.

to, že v roce 1887 byl

vydán provinční předpis,který stanovil normativy pro výrobu
pojízdných hasičských stříkaček s průměrem válce 100 mm a více.
Tento předpis mimo jiné stanovil, že tlakové hadice musely mít spojky
se závitem Schleswig-Holstein, aby byla umožněna spolupráce
hasičských sborů. Má se zato, že to byla zřejmě první německá
technická norma v oblasti požární ochrany.
Hasičská organizace v pruské provincii Schleswig-Holstein se
stala od roku 1898 vzorem pruského ministerstva vnitra pro
organizaci hasičstva v Prusku.
V roce 1898 vydal pruský ministr vnitra opatřenív postihující
další regulaci hasičských záležitostí. Byla upřednostněna dobrovolná
činnost před činností povinnou. Vydávání administrativních
donucovacích předpisů postihovalo jen základní oblasti veřejného
zájmu. Pro úřední uznání hasičských sborů musely tyto podle svých
statutů býti k disposici při požáru představiteli požární policie. Bylo
rovněž stanoveno, že nově vznikající dobrovolné sbory musely být
nejméně na stejné úrovni jako povinné hasičské jednotky. Velitel
sboru byl do funkce úředně ustanoven. Sbory musely rovněž používat
všeobecně předepsané označení šarží a přijat pro svého
představeného pojmenování velitel (Kommandant). Významné volnosti
se sborům dostalo v oblasti vnitřní organizace, řízení výkonu služby
apod..
Vydáním pruského zákona o požární ochraněz roku 1904 došlo
k další významné změně. Tento zákon totiž obsahoval mimo jiné i
povinnost poskytnutí vzájemné pomoci při požárech. Na základě
tohoto zákona byly v jednotlivých provinciích vydávány formou
policejních nařízení pokyny pro velitele hasičských sborů, náčelníky
odborných služeb a mužstvo. Povinnost hasičského sboru poskytnout
sousedskou pomoc při požárech byla vymezena všeobecně do
vzdáleností 7,5 km od zbrojnice, ve městech a městysích pak do
vzdáleností 5 km od zbrojnice. Zákon rozlišoval hasičské sbory
podnikové, dobrovolné a povinné. Každý hasičský sbor musel mít
minimálně jednu hasičkou četu, která sestávala z družstva lezců,
družstva obsluhy stříkačky, družstva zásobování vodou a družstva
organizace a řízení.
clenove
Dalším legislativním předpisem, který upravoval záležitosti
požární ochrany v Německu byl zákon o požární ochraněz roku
1933, který obsahoval jednak osvědčená ustanovení předchozích
hasičských zákonů, ale zakotvil i ustanovení nová. Nově byla např.
upravena povinnost vybavovat budovy hasícími přístroji. Zvlášť
požárně nebezpečné provozy musely mít v pohotovosti zásobu požární
vody. V obchodních domech se požadovalo zřízení podnikové hasičské
jednotky. Vlastníci automobilů měli za povinnost dát je k disposici pro
účely hašení požárů. Zákon rovněž poprvé stanovil zásady řízení
hasebních a záchranných prací, a to jak všeobecně, tak ve speciálních
případech, např. při požárech lesů, vřesovišť, luk a rašelinišť. Poprvé
rovněž reguloval povinnost věcného břemena vlastníků a uživatelů
objektů a jejich nároky na náhradu škod. Policejní vyhláškou o
vykonávání požárních kontrol byly zavedeny instituty hlavní a
následné požární kontroly.
foto_str_66_pozarnicka_slavnos
Okresní a provinční hasičská sdružení se stala veřejně právními
organizacemi. Okresní hasičská sdružení pečovala o odbornou úroveň
veřejných hasičských sborů prostřednictvím velitelských
shromáždění a společných cvičení hasičských sborů. Provinční
hasičský svaz měl za úkol zřizovat a udržovat provinční hasičskou
školu, pečovat o preventivní ochranu a podporovat okresní hasičská
sdružení. Byly zrušeny volby představitelů hasičských sborů a
nahrazeny nacionálně socialistickým velitelským principem. Velitel
sboru byl předsedou velitelské rady a byl, stejně jako velitelé čet a
velitelé družstev, jmenován a odvoláván velitelem provinčního
hasičského svazu, a to se souhlasem místního policejního
představitele a okresního hasičského velitele. Ostatní členové
velitelské rady byly jmenování a odvolávání velitelem sboru.
Zákon o požární ochraněz roku 1938 znamenal další průlom do
německého hasičství. Hasičské sbory měly charakter přísně
organizovaných, na velitelském principu řízených, říšsky jednotně
utvářených policejních složek se státním dohledem. Profesionální
hasičské sbory byly v komunální policejní exekutivě, dobrovolné
hasičské sbory, povinné hasičské sbory a podnikové hasičské sbory
se přeměnily na pomocné policejní síly. Hasičské spolky a sdružení
byly zrušeny. Úkoly hasičských sborů byly rozšířeny o úkoly na úseku
válečné protiletecké ochrany (Luftschutz). Udržování hasičských škol
se stalo úkolem provincií a zemí.
Tento zákon platil formálně až do 31.3.1948. Při nové výstavbě
hasičských sborů bylo zavedeno zásadní oddělení hasičů od policie.
Hasičské sbory byly opět převedeny do komunální péče. V některých
spolkových zemích na ně byla přenesena rovněž činnost zdravotnické
záchranné služby.
Dodatek II
K hasičskému hnutí na Hlučínsku a Ratibořsku do roku 1920
Prvním hasičským sborem na Hlučínsku byl spolek Freiwilige
Feuerwehr Hultschin, jehož vznik se datuje ke dni 2.srpna 1881.
Druhý nejstarší sbor byl založen v Dolním Benešově. Jeho
stanovy mají datum 6.6.1886. V roce 1886 byl založen i dobrovolný
hasičský sbor v Sudicích. Na přelomu 19. a 20. století pak vznikly
sbory v Zábřehu /1889/, Kobeřicích /1898/, Oldřišově /1899/,
Velkých Hošticích /1900/ a v Kravařích /1900/
Obec (česky) Obec (německy) Rok založení spolku
Ratiboř (Polsko) Ratibor 1858
Opava Troppau 1861
Hlučín Hultschin 1881
Dolní Benešov Beneschau 1886
Sudice Zauditz 1886
Kobeřice Köberwitz 1898
Oldřišov Odersch 1899
Velké Hoštice Groß-Hoschütz 1900
Kravaře Krawarn 1900
Kouty Kauthen (Krawarn) 1901
Ludgeřovice Ludgersthal (Petershofen) 1904
Bolatice Bolatitz 1905
Bohuslavice Buslawitz 1905
Kozmice Kosmütz (Hultschin) 1905
Štěpánkovice Schepankowitz 1909
Třebom Thröm 1909
Píšť Sandau 1911
Chuchelná Kuchelna 1919
foto_02
V období vzniku hasičského sboru v Hlučíně byl hasičským
velitelem ratibořského okresu Heinrich Dems z Ratiboře /od roku
1880/.
Všechny sbory byly součásti Hornoslezského svazu
dobrovolných hasičských sborů Slezska, který byl založen 9. srpna
1876 v Myslowicích /dnes místo hasičského muzea v Polsku/. Na
hasičském sjezdu v polském Zabzre se tento svaz osamostatnil jako
Zemský svaz pro dobrovolné hasiče a záchranáře Horního Slezska.
V roce 1897 sdružoval tento svaz 59 sborů s 3 394 členy.
Starostou Svazu byl od roku 1888 stavební inspektor Müller, jeho
zástupcem byl provaznický mistr Jarosch, jednatelem učitel Bernard,
zástupcem jednatele hornický pokladník Strysch a pokladníkem
hornický revizor Radebrecht. Nejdříve byla sídlem Svazu Ratiboř,
později Opole. Provinční hasičský svaz Slezsko-pruský měl v roce
1907 tři hlavní oblasti – Legnica, Opole a Wroclaw (Breslau).
První světová válka silně postihla hasičské řady. Mnoho členů se
nevrátilo zpět z válečných tažení.
V roce 1915 měl Svaz slezsko-pruského hasičstva ve vládním
kraji Wroclaw 13 zástupců, 19 krajských /okresních/ sdružení a 248
dobrovolných a 13 podnikových hasičských sborů mimo placené hasiče
ve velkých městech. Svaz byl součástí Pruské hasičské radyxiii se
sídlem v Berlíně. Hasičstvo Slezského Pruska bylo též začleněno do
Německého říšského hasičského sdružení pro dobrovolné a zvlášť
organizované sbory.
Z historie hasičství na Hlučínsku jsou známy i odkazy na
existenci účelových sdružení obcí – např. ve věcech společného hašení
/Kozmice, Darkovičky, Vřesina/. Týkala se těch obcí, které zřejmě
neměly dostatek sil na provozování vlastního sboru.

Dle http://hasici.bolatice.cz/

http://hasici.koberice.cz/historie.html

Zpět na hlavní stranu blogu