Tradiční hospody na Hlučínsku

Každá i ta sebemenší obec na Hlučínsku měla svoji hospodu. Ta stála vždy uprostřed obce a nesloužila pouze ke konzumaci alkoholu, ale byla také centrem kultury. Pořádaly se zde plesy a tu a tam zde zavítalo i kočovné divadlo. Majitel hospody patřil k nejbohatším lidem ve vesnici a bývalo pravidlem, že vedle hospody vlastnil ještě statek a mnoho dobytka. Hlučínské ženy do hospody nikdy nechodily, tedy leda že zde zavítalo ono zmiňované divadlo. Jinak to bylo království mužů, kteří popíjeli pivo, kouřili a "občas" to prokládali kořalkou.

Pivo je vůbec hlučínským národním nápojem, a to už od dob našeho pruského krále Fridricha Velikého, který prohlásil "Je znechucující zaznamenávat množství kávy spotřebovávané našimi poddanými a množství peněz, které v důsledku toho odplývá ze země. Každý požívá kávu; tomu se musí zabránit. Jeho veličenstvo bylo vychováno na pivu, stejně tomu bylo s jeho předky. ... Vojáci živení pivem vybojovali mnoho bitev a zvítězili v nich a král nevěří, že by se dalo spoléhat na to, že vojáci pijící kávu vydrží útrapy v případě další války." Není se tedy čemu divit, že v pruském Slezsku byl pivovar téměř v každé větší vesnici a nejinak tomu bylo i na hlučínsku. Láska místního lidu k pivu je patrná i dnes, kdy se ve většině hlučínských obcí setkáváme se zakládáním nové tradice pivních slavností.