Kostel sv. Jana Křtitele
Kdy a kým byl tento kostel postaven nám není známo. Patří však mezi nejstarší kostely v širokém okolí. Je 16 sáhů a 5 stop dlouhý a 6 sáhů a 6 coulů široký. Jeho stavební historie je velmi složitá. Různými opravami a přístavbami se jeho vzhled poměrně často měnil. Má gotické jádro, což je patrno z obvodového zdiva s opěrnými pilíři, stejně jako presbytář, který má hvězdicovitou, žebrovou klenbu. První zprávu o tomto kostele máme z roku 1378. Tehdy opavská knížata Václav a Přemek povolili bratrům Petrovi a Kunešovi z Varty, majitelům dvora při městě Hlučíně, aby 6 kop grošů darovali na postavení nového bočního oltáře "corpotis Christi". Současně žádali olomouckého biskupa Jana ze Středy, aby tuto fundaci potvrdil. Listina byla zapsána 16. srpna 1378.Z další listiny se dovídáme jméno prvního faráře hlučínské farnosti. Je to listina z roku 1392 a je v ní farářem jmenován Petr Meissner z Peterswaldu. Mezi léty 1522 a 1533 dochází k další přístavbě a to kaple sv. Michaela - dnes "Boží hrob" a na protější straně kaple Panny Marie Egyptské - dnes boční vchod. Z další zprávy se dovídáme, že v roce 1597 se zřítila kostelní věž a pobořila část kostela; klenutí chrámové lodi a kapli sv. Tří králů. Z tohoto faktu usuzujeme, že strop presbytáře a kaple sv. Anny zůstaly původní. V roce 1608 byla chrámová loď zaklenuta a celý gotický kostel byl upraven v barokním slohu. K úpravám došlo také v kapli sv. Tří králů ( dnes kaple sv. Andělů ), která byla rozšířena do dnešní velikosti. V roce 1508 dochází k přístavbě kostela a to kaple sv. Anny. Její klenutí má bohatý hvězdicovitý vzorec a renesanční štuková žebra. Touto přístavbou dostal půdorys kostela tvar kříže. Vyplývá z toho, že na protější straně musela být již dříve přistavěna kaple sv. Tří králů - dnes kaple sv. Andělů, která má barokní klenbu jako chrámová loď. V lunetách klenutí chrámové lodi jsou kulatá okna,která jsou symetrická s opěrnými pilíři z venkovní strany. Znamená to, že jsou ze starší doby. V roce 1616 postihl město i nově opravený kostel ničivý požár. Z dochovaných zpráv víme, že vypukl ve čtvrtek po Nanebevzetí Panny Marie (15.srpna). Žárem spadlo nové klenutí chrámové lodi a usmrtilo dva kněze. V roce 1618 o sv. Františku byl kostel znovu zaklenut válenou klenbou ve stylu raného baroka a vnitřek kostela byl znovu obnoven. V roce 1645, v období 30-ti leté války, zapálili kostel Švédové, ale shořely jen krovy. V roce 1649 udeřil do kostelní věže, která byla po požáru z roku 1645 teprve dokončena, blesk a opět ji poškodil. Od tohoto roku nevíme, zda věž kostela i nadále existovala, s největší pravděpodobností však kvůli umístění zvonů byla nahrazena jen malou věžičkou nad střechou kostela. Až v roce 1791 byla opět přistavěna u zadních dveří čtyřhranná věž, která je vysoká 148 stop, tj. 46,7 m. V těchto místech, tzn. v průčelí kostela bylo dříve velké kulaté okno. K dalším drobným úpravám došlo v období mezi rokem 1872 a 1887, kdy byla vsazena nová malovaná okna v hlavní chrámové lodi. V roce 1902 došlo k přestavbě a úpravě presbytáře, kde byla taktéž vsazena nová barevná okna, darovaná věřícími zdejší farnosti. V roce 1922 došlo k probourání zdiva mezi hlavní lodí a kaplí sv. Andělů, a tak vznikl druhý oblouk, který přispěl k prosvětlení kostela. Ve stejném roce byl zvětšen chor. Uvnitř kostela je řada krypt, ve kterých jsou pohřbeni majitelé hlučínského panství, faráři zdejší farnosti a někteří vážení občané města. Nejstarší renesanční náhrobní desky patří paní Markétě Zvolské (z r.1522) a paní Kateřině z Fulštejna, sestře Bernarda ze Zvole (z r.1533) Obě desky jsou psány staročeštinou, ostatní náhrobky jsou psány latinsky. Vzácné zvony, které v minulosti tento kostel měl, byly odebrány v období I. a II. světové války. Dnešní zvony pocházejí až z roku 1943. Nejsou sice bronzové, ale mají dobrý zvuk.
