Archivni materiály 10

8. srpen 2008 | 08.25 |

NS RČS 1925-1929 | Poslanecká sněmovna - stenoprotokoly | 139. schůze (obsah, přílohy) | Pátek 23. března 1928

Dále je nutno věnovati značnou péči otázce konsolidace Hlučínska. Není pravda, co před chvílí bylo tu řečeno, že Hlučínsko je německou zemí! Statistika pruská - a nikdo nebude pruskou vládu obviňovati z českého nacionalismu - r. 1905 napočetla 62.203 Moravců, r. 1910 65.000 Moravců. Do r. 1872, do velikého kulturního zápasu bismarkovského, vyučovalo se na všech školách hlučínských výhradně moravským jazykem, a teprve 20. září 1872 zakázala opolská vláda jakékoliv vyučování moravským jazykem na obecních školách. Už dávno před válkou, od roku, tuším, 1891, vycházely pro hlučínský lid "Katolické Noviny", psané moravským jazykem. Tedy to vše dokazuje, jestliže tamější lid si říká Moravci, že to není jen název zeměpisný, nýbrž také pojem národopisný, důkaz přináležitosti k našemu českému národu. Proto je nutno, aby přirozené počešťování Hlučínska, které není žádnou násilnou čechisací, nýbrž spravedlivou revindikací a odčiněním, co 180letou vládou pruskou na Moravcích bylo napácháno, aby tato ponenáhlá konsolidace Hlučínska byla cílevědomě prováděna i pak, až dojde k likvidaci Slezska a až připadne Hlučínsko s celým Slezskem k Brnu. Vždyť ještě u starých lidí najdeme staré slabikáře a modlitební knížky psané jazykem moravským.
Ovšem otázka Hlučínska je otázkou chleba, otázkou práce. Jakmile dostane hlučínský lid práci a jakmile zamezíme pravidelné odcházení hlučínského lidu za prací do Německa a tím i stálý kontakt s německou irredentou v zahraničí, bude národnostní konsolidace Hlučínska velmi rychle postupovati.
Zrušena byla veliká lnárna lichnovská v Chuchelné a má tam býti náhradou státní tabáková továrna. Je nutno, aby co nejdříve k tomu došlo, poněvadž několik set hlučínského lidu dostalo by tam zaměstnání. Není to žádný separatismus ani lokální patriotismus, když vyslovuji zde přání, aby při přijímání dělnictva bylo v prvé řadě přihlíženo k hlučínským Moravcům, aby tamní lid nalezl práci a zamezovalo se tak odcházení jeho za hranice.
Je dále nutno podporovati stavební ruch na Ostravsku, zejména regulaci Odry a stavbu kanálu odersko-ostravského, poněvadž řada "murařů", zedníků hlučínských dostala by tam zaměstnání. Je nutno, aby na Hlučínsku v Petřkovicích uhlí dolů "Oskar" a "Ansehn" bylo odbíráno pro státní podniky, aby tím naši hlučínští, moravští horníci dostali na těchto dolech pravidelné zaměstnání.

Je také nutno, aby co nejdříve byla vyřešena otázka říšských rentistů a pensistů. Je to otázka velmi ožehavá, která byla řešena článkem vládního nařízení č. 13 z roku 1926, ale toto vládní nařízení naprosto nevyhovuje a způsobuje hodně a hodně zlé krve. V Německu bylo zavedeno dříve starobní pojištění nežli u nás, nyní tím, že přešlo Hlučínsko na půdu našeho státu, pozbývají Moravci nároku na toto starobní invalidní pojištění. Jsou to sociální otázky velmi bolestné, jde o chudáky, o lidi drobné z Hlučínska, země to sice hezké, ale chudé. Jsou to otázky, které potřebují urychleného vyřešení, poněvadž jen tím způsobem dostaneme se k srdci Moravců a zároveň získáme i jejich lásku. Kdo dá Moravcům práci a chleba, ten dovede si i je získat! Tím stává se jejich přítelem a ponenáhlu dovede ten lid k sobě připoutati. (Posl. Zeminová: To je také to pravě vlastenectví!) Ano! Mimo to s tohoto místa varuji velmi kategoricky ministerstvo školství a nár. osvěty před jakýmkoliv zřizováním německých škol na Hlučínsku. Přicházejí zprávy, že na Hlučínsku mají býti zřízeny státní německé menšinové školy pro tamní obyvatelstvo. Upozorňuji, že na celém Hlučínsku jsou pouze dvě obce německé (Sudice a Třebom) a že veškeré ostatní obce i podle pruského sčítání vykazují zdrcující většinu českou, a je tedy zbytečno, aby se tam zřizovaly státní školy německé. Vždyť už to soukromé vyučování německé, tak zv. "Privatunterricht" kočovných učitelů "Kulturverbandu" nám způsobilo dosti nevůle!

A v závěru své řeči, neboť čas již pokročil, dovolte, abych poukázal na to, že v národnostním vývoji Slezsko jde v poslední době hodně dozadu. To Slezsko má, bohužel, zlý osud! Sudičky, které stály u jeho kolébky při jeho narození, daly mu sudbu strádání a utrpení. A v ohledu národnostním bylo Slezsko vždycky obětním beránkem, který měl vykupovati dohodu česko-německou ve šťastnějších Čechách a na Moravě.

Překlad.

1929.

Interpelace

poslanců Dra A. Schollicha, Dra Luschky a druhů

předsedovi vlády a ministrovi spravedlnosti

o trestání na Hlučínsku.

Samovolné vládnutí na Hlučínsku bylo již několikráte předmětem interpelací a stížností, ale dosud nebylo možno dosíci, aby vládní moc jednala rozumějí. Brutálním násilím mají se ťosvobození bratřiŤ (?) vychovávati za dobré československé vlastence. K tomu směřuje násilná soustava, tam vybudovaná. Zatýkání ve věcech politických beřou se na velmi lehkou váhu. O zatčení rozhoduje český četník. Soudce ponechá pak zatčeného v zajišťovací vazbě, neboť kdyby jej propustil, že nebylo důvodu k vazbě, poškodil by autoritu. Domovní prohlídky při rozpuštění spolku jsou sice protizákonné, avšak oblíbené.

Uvádíme jen některé případy z poslední doby:

1. Teolog Dedek z Kozmic byl 8 dní v zajišťovací vazbě, poněvadž učinil poznámku o školní stávce.

2. Kupec Placzek z Hlučína byl několik dní v zajišťovací vazbě, že učinil jakýsi výrok v kostele. Když totiž farář kázal, aby posílali děti do školy, ozval se výkřik: ťAle ne do české!Ť Tento výkřik byl mu kladen za vinu a podle ťodvolanéhoŤ (!) doznání byl dle § 303 tr. z. odsouzen k 7 dnům.

3. Obchodník R. Wrana z Kout byl zatčen pro výrok o holdovací komedi v Praze a několik dní držán ve vazbě. Propustili jej jen na zálohu 10.000 K.

4. U dra Schyry v Něm. Kravanech byla provedena domovní prohlídka, poněvadž (prý) jest členem U. D. C. Jeho žádost, aby byly udány důvody, což mělo se státi do 24 hodin, nebyla dosud vyřízena.

5. Horník F. Horzenek z Hošťálkovic byl odsouzen podle § 312 tr. z. k 3dennímu vězení, zostřenému postem a k náhradě útrat trestního řízení, poněvadž v přestávce urazil učitele Nováka, který natloukl ve škole jeho synovi. Hlučínský soud uznal na urážku v úřadě, ač z trestního oznámení a z vyšetřování četnictva vysvítá, že učitel Novák nebyl vůbec ve službě a je zde tedy jen skutková podstata urážky soukromé osoby podle § 496 tr. z. V tomto případě překvapuje vysoká výměra trestu, ač soudce sám jako polehčující okolnosti uznal zachovalost, přiznání a rozčilení obžalovaného, kdežto přitěžujících okolností nebylo. Odsouzený jest otcem 5 dětí; ježto jako horník jest odkázán na výdělek rukou svých, bude vězením citelně postižena jeho nevinná rodina.

Podepsaní se proto táží pana ministra:

1. Jste ochoten všechny uvedené případy co nejpřesněji přezkoušeti a v případě Horzenkově naříditi přeměnu trestu vězení v trest peněžitý?

2. Jste ochoten naříditi státním úřadům a činitelům na Hlučínsku, aby s obyvatelstvem nakládali podle předpisů a zanechali všeho samovolného trýznění?

V Praze dne 1. března 1921.

Dr. Schollich, Dr. Luschka,

inž. Kallina, Matzner, Dr. W. Feierfeil, Budig, Mark, J. Mayer, Dr. Lodgman, Szent-Ivány, Böllmann, Scharnagl, Dr. Hanreich, Simm, Schubert, Kraus, Dr. Medinger, Patzel, Dr. Kafka, Dr. Körmendy Ékes, Dr. Baeran, Dr. E. Feyerfeil, Bobek.

Zpět na hlavní stranu blogu