Znáte poradnu, která zná odpověď na každou otázku? Zapamatujte si www.poradte.cz Určitě se vám bude hodit.
Archivní materiály 4

Archivní materiály 4

12. srpen 2008 | 19.34 |

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Překlad.

239.

Návrh

poslanců Dra Luschky a soudr.

na zrušení oddílu E nařízení vlády republiky československé ze dne 4. května 1920 č. 321 sb. zák. a nař. a dosazení školní komise, pro úpravu školství v hlučínském území.

Někdejší pruský krajský dozorčí školní okres hlučínský, jenž skoro celý byl přičleněn nyní k Československé republice jako "Hlučínsko", měl 38 německých škol se 156 učiteli. Od té doby, co Hlučínsko bylo převzato, projevuje komisař s plnou mocí pro Hlučínsko, pokud se týče kulturní komise pro území ratibořské, zřízená při zemské slezské vládě, bezohlednou snahu, aby všemi prostředky odnárodněn byl německy smýšlející lid, obzvláště na poli školství. Obyvatelstvo na schůzi německo-moravského lidového svazu dne 21. března 1920 v Hlučíně co nejrozhodněji dalo na jevo své stanovisko v otázce školství a usneslo se pro úpravu školství na těchto požadavcích:

1. pro katolické děti katolické školy,

2. aby náboženství vyučovalo se ve stejném počtu hodin, jako až dosud,

3.

aby náboženství vyučovali učitelé, kteří jsou přesvědčením katolíci a jsou ochotni náboženství vyučovati,

4. aby ti, kdož jsou oprávněni k výchově, měli zajištěno právo sami určovati zápis svých dětí do školy s vyučovacím jazykem německým či moravským,

5. aby zachován byl dosavadní německý ráz škol,

6. aby učitelé byli překládáni jen po disciplinárním rozhodnutí, jež nabylo právní moci,

7. aby uprázdněná učitelská místa obsazována byla jen katolickými učiteli, vzdělanými na německých seminářích,

8. aby učitelské síly povolávány a jmenovány byly za spolupůsobení obecních úřadů (školské představenstvo, zastupitelstvo a rady rodičů),

9. aby prázdniny rozděleny byly na dobu sklizně obilí a okopanin podle potřeb zemědělců.

Toto rozhodnutí, k němuž z 23 obcí jako projev souhlasu došlo 8.383 podpisů mužů a žen k volbě oprávněných, bylo předloženo ministerstvu školství a národní osvěty, panu zemskému presidentu v Opavě a okresnímu školnímu inspektoru v Hlučíně. V obcích Vel. Darkovicích a Koblově byla dotčená sbírka podpisů zabavena a tento spis prý postoupen státnímu zastupitelství v Opavě, aby bylo zavedeno vyšetřování.

Na uvedená přání občanstva nebylo až dosud se strany vlády nijak bráno ohledu. Naopak, do všech míst dosazují se cizí čeští učitelé i tam, kde místo učitelské vůbec není uprázdněno. Tito páni narážejí na nejrozhodnější odpor obyvatelstva, které spontáně béře útočiště k žákovským stávkám. Drakonickými tresty hledí se zdolati tento zjev. Okresní školní inspektor prý se vyjádřil, že vláda svou vůli prosadí, i kdyby za každého žáka měl se postavit český voják. Rozechvění obyvatelstva roste den ode dne a to tím více, že komisař s plnou mocí pro Hlučínsko použil uděleného mu zmocnění, přesazovati učitelstvo obecných a měšťanských škol dočasně do kteréhokoliv jiného služebního místa v území Československé republiky a přeložil již učitele Grigarczyka, Harazima a Dombeka z jejich míst a proti jejich vůli. Obyvatelé postižených míst protestovali proti tomu v bouřlivých schůzích. Do hlučínské školy č. 1. byli nejdříve zařaděni 2 čeští učitelé, ač bylo uprázdněno učitelské místo jen jedno. Jeden z nich řekl k svým žákům: "Budu vás učiti češtině, neboť jest to krásný, elegantní a užitečný jazyk, bez něhož se nikde neobejdete. Němec jest všude neoblíbený, Američan ukáže mu záda. Následník trůnu (bezpochyby dřívější rakouský) byl zastřelen proto, že dával všude přednost Němcům. Dříve nesměla se o zavraždění následníka trůnu říci pravda, aby člověk nebyl potrestán pro velezrádu. Teď však můžeme říci plnou pravdu." Po tomto pedagogickém výlevu opustily děti školu a po vyučování táhly náměstím a ulicemi města s bubnem, praporem a německými písněmi.

V hlučínské škole č. 2. jsou mimo správce školy a německou učitelku ustanoveni dva čeští učitelé. Když nedávno před školní inspekcí, konanou několika vládními zástupci z Prahy, vstoupily děti do třídy, nakázal jim český učitel, aby vládní zástupce pozdravily česky, čímž byl pravděpodobně také vyvolán dojem, že škola č. 2. vHlučíně jest dobře česká.

Německé učitelstvo strachuje se každodenně o svá místa. Teprve nedávno vyjádřil se vyšší školský úředník v kurse pro český jazyk, pořádaný pro učitele hlučínské (jehož nesmí se zúčastniti učitelé mluvící výhradně německy), že u německých učitelů dříve než budou převzati do české služby, bude přezkoušeno jejich politické smýšlení a minulost. Známá opora, kterou má německé učitelstvo v důvěře veškerého občanstva, dala mezi jiným také městskému zastupitelstvu v Hlučíně v jedné z posledních schůzí podnět k energickému odporu proti přehlížení německého smýšlení občanstva.

Přes to komisař s plnou mocí počal na základě § 12., odst. 4. nař. ze dne 4. května 1920, č. 321 sb. z. a n., propouštěti německé učitele. Přípisem ze dne 28. května 1920 bylo učitelům Mitscheinovi a Blachutovi doručeno jejich propuštění ze školské služby od konce května 1920. Ve schůzi dne 2. června 1920 projednávalo městské zastupitelstvo hlučínské propuštění těchto obou učitelů. Opět stalo se usnesení pro německé školy a učitelstvo, a žádáno, aby oba bezdůvodně a bez nároků propuštění učitelé byli znovupovolání a odškodnění.

Z okolností shora uvedených jde na jevo, že vláda, pokud se týče její zmocněný komisař, a jejich školská opatření jsou v přímém rozporu s projevenými rozhodnými přáními občanstva po německých školách a německém učitelstvu. Jako zvláštní urážku pociťuje obyvatelstvo součinnost a rozhodující vliv uvedené kulturní komise v Opavě, která českým učitelým do Hlučínska dosazeným zaslal přípis, v němž mimo jiné stojí: "Nezáleží tak na vyučování jako na tom, aby do lidu byly vneseny české ideje a to tak rychle, aby německé strany v pražském parlamentě nemohly již nic zvrátiti." Přímo neuvěřitelně zní zpráva, že čeští učitelé dostávají od jmenované komise denní plat (40 Kč denně).

Úprava školství na Hlučínsku, zavedená odstavcem E uvedeného nařízení ze dne 4. května 1920, č. 321 sb. z.a n., z násilného hubení německého školství, prováděného proti zřejmě projevené a pevné vůli lidu, vytvořila zdánlivý právní stav a zmocněnému komisaři propůjčila diktatorskou moc. Německy jazyk jako řeč vyučovací má z veřejných škol naprosto zmizeti, a býti zaveden jako pouhý vyučovací předmět jedině podle volného uznání komisaře s plnou mocí. Rovněž jest ponecháno jeho libovůli, dovolovati zřizování soukromých škol, kteréž ustanovení jest hrubým porušením smlouvy o ochraně národnostních menšin a tím také bezpodmínečného práva na zřizování soukromých škol pro tyto menšiny.

Uváživše, že prodlužování nynějších zlořádů a násilné provádění těchto školských ustanovení musilo by vyvolati neudržitelné poměry ve školství tohoto území na škodu tamního obyvatelstva a jeho osvěty, navrhují podepsaní:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Pro Hlučínsko budiž ministerstvem školství ustanovena komise, složená z poloviny z nestranných odborníků a z volených zástupců rodičů, která jmenovanému ministerstvu má navrhnouti úpravu školství na Hlučínsku, odpovídající přáním a požadavkům obyvatelstva.

Až do té doby zrušuje se odstavec E ministerského nařízení ze dne 4. května 1920, č. 321 sb. zák. anař., a slezské zemské zákony školské, jakož i veškerá školská nařízení platná v západním Slezsku, mají výhradní platnost a působnost také pro Hlučínsko.

V Praze dne 10. června 1920.

Dr. Felix Luschka,

Dr. Petersilka, Böhr, Bobek, Mark, Budig, Dr. Körmendy-Ékes, Dr. Radda, Wenzel, Dr. Keibl, Knirsch, Dr. Baeran, J. Mayer, Dr. Kafka, Dr. Schollich, Zierhut, Dr. Lodgman, Matzner, Tobler, Schälzky, Scharnagl, Kraus, Ing. Kallina, Dr. Brunar, Ing. Jung, Böllmann, Patzel

Překlad.

2686.

Interpelace

poslanců Hausmanna, Jokla, Heegera, Schustera a druhů

ministrovi věcí zahraničních a

ministrovi sociální péče

o podpoře hlučínských dělníků postižených hornoslezskými zmatky.

Většina dělníků, bydlících na Hlučínsku, zaměstnána jest v průmyslovém obvodu Katovicích, Králově Huti a Hindenburgu. Vpádem Poláků do Slezska povstalci přes 3000 těchto dělníků vyhnali a oloupili o celé jejich jmění, jako nástroje, šatstvo, pokrývky a prádlo. Jelikož Československá republika nemůže jim poskytnouti zaměstnání, jsou tito dělníci bez práce a bez prostředků. Německá vláda pro své dělníky, vyhnané polskými povstalci, ihned připravila co nejširší pomoc a ochranu. Kromě toho organisovaná péče o uprchlíky velkolepě ihned podporuje vyhnance. Vedle soukromé podpory dostává každý dělník podporu státní. Tato činí pro každého přednostu domácnosti a dospělého dělníka 11 M denně, pro manželku 5, pro každé dítě 2 M 50 Pf. Dělníkům, uprchlým na Hlučínsko, slíbily československé úřady podporu v nezaměstnanosti od 25. května. Dostati ji mají jen potřební. Potřebnost určuje úřad. Zřejmo je však každému, že všichni uprchlí oloupení dělníci potřebují podpory. Kdo nepotřebný opustí rodinu a vlast, aby v cizině hledal práci a chléb?

Dále bylo přes dvě stě dělníků Poláky chyceno, částečně zavlečeno, částečně nuceně zařaděno se zbraní do povstaleckého vojska. Příslušníci těchto zajatých mají velkou starost o jejich osud.

Podepsaní poslanci podávají proto dotaz:

A) Panu ministrovi sociální péče:

1. Jest ochoten, poukázati všem uprchlým dělníkům bez výjimky státní podporu, a to od prvního dne, kdy byli vyhnáni z pracovního místa, tedy od 2. nebo 3. května, a v téže výši jako v Německu, po dobu, než se dělníkům poskytne úplná náhrada škody?

2. Jest ochoten poskytnouti stejnou podporu příslušníkům dělníků, zajatých polskými povstalci?

3. Co hodlá pan ministr podniknouti, aby dělníkům, dokud nebudou moci vrátiti se do svých původních pracovních míst, poskytly Československé republice vydatnou a dobře placenou práci?

B) Panu ministrovi věcí zahraničních:

1. Jest ochoten, ihned naříditi, aby dělnictvo vyhnané z pracovního místa dostalo náhradu ze státní pokladny za ztrátu výdělku a náhradu škody za uloupené věci?

2. Jest ochoten, postarati se, aby zajatí dělnici byli ihned propuštěni a mohli se vrátiti domů?

3. Jest ochoten, neprodleně naříditi, aby příslušníkům zajatců byla na útraty státu vyplácena podpora, stačící na živobytí?

4. Co zamýšlí pan ministr učiniti, aby dělnictvo co nejdříve mohlo se vrátiti na svá pracovní místa?

5. Jaká opatření zamýšlí pan ministr učiniti, aby příště byl v bezpečí život, svoboda a majetek všech dělníků, kteří musí v cizině hledati chléb a práci?

V Praze dne 31. května 1921.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925
II. volební období 1. zasedání

 

Překlad.

50.

Návrh

poslanců dra Spiny, dra Luschky, Horpynky, Simma, Stenzla a druhů, aby na Hlučínsku byly zřízeny veřejné německé obecné školy.

Vláda se vybízí:
 

1.) Aby neprodleně zrušila vládní nařízení ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n., pokud obsahuje ustanovení o školství, a
 

2.) aby ihned učinila všechna nutná opatření, aby pro hlučínské obyvatelstvo byly co nejdříve zřízeny potřebné německé veřejné obecné školy.
 

Odůvodnění:

Německému obyvatelstvu na Hlučínsku byly ihned po připojení k Československé republice odňaty veškeré německé obecné školy s výjimkou škol v čistě německých obcích Třebomi a Sudicích a vedle toho vládním nařízením ze dne 30. ledna 1920, č. 76 Sb. z. a n. bylo mu zřizování jak veřejných tak i soukromých německých škol učiněno ilusorním. Tímto nařízením byly rovněž porušeny slezské zákony, které byly zavedeny na Hlučínsku a také zákony čsl. státu, tedy také ústavní listina a její ustanovení o ochraně menšin (§§ 130, 131 a 132 ú. 1.). Již soupisem lidu v roce 1921 byl zjištěn na Hlučínsku značný počet německých obyvatelů. Výsledek obecních voleb v roce 1924 beze vší pochybnosti prokázal, že ve většině obcí na Hlučínsku jest německá většina v jiných zase velice značná menšina. Tato skutečnost projevila se ještě zřejměji výsledkem posledních voleb do sněmoven. Na důkaz toho buďtež níže uvedeny hlavní obce na Hlučínsu a výsledek voleb do sněmoven:

 

Bolatice
811
něm.
hlasů
z
asi
1150
úhrnem
(
soupis
lidu
414
Němců
z
2375
obyvatelů
)
Hlučín
1433
ť
ť
ť
ť
2400
ť
(
ť
ť
1452
ť
ť
4796
ť
)
Kouty
555
ť
ť
ť
ť
800
ť
(
ť
ť
272
ť
ť
1581
ť
)
Kravaře
1500
ť
ť
ť
ť
1800
ť
(
ť
ť
836
ť
ť
2508
ť
)
Ludgeřovice
1035
ť
ť
ť
ť
1600
ť
(
ť
ť
454
ť
ť
3250
ť
)
Petřkovice
615
ť
ť
ť
ť
1250
ť
(
ť
ť
311
ť
ť
2609
ť
)
Štěpánkovice
661
ť
ť
ť
ť
900
ť
(
ť
ť
218
ť
ť
1817
ť
)
Šilheřovice
458
ť
ť
ť
ť
750
ť
(
ť
ť
212
ť
ť
1569
ť
)
Pišť
522
ť
ť
ť
ť
851
ť
(
ť
ť
nebyl proveden).
Hať
663
ť
ť
ť
ť
861
ť
(
ť
ť
nebyl proveden).

Dále bylo ještě dosaženo značné většiny německých hlasů při nynějších sněmovních volbách v následujících obcích, které podle úředního soupisu lidu v roce 1921 měly méně než 200 německých obyvatelů:

 

Bohuslavice
331
něm.
hlasů
z
574
hlasů
úhrnem.
Počet
obyvatelů
úhrnem
1171
Darkovice
271
ť
ť
ť
434
ť
ť
ť
ť
ť
989
Hněvošice
271
ť
ť
ť
311
ť
ť
ť
ť
ť
Hošťálkovice
307
ť
ť
ť
521
ť
ť
ť
ť
ť
1156
MaléHoštice
309
ť
ť
ť
572
ť
ť
ť
ť
ť
1056
VelkéHoštice
393
ť
ť
ť
643
ť
ť
ť
ť
ť
1269
Chlebičov
195
ť
ť
ť
326
ť
ť
ť
ť
ť
669
Chuchelná
199
ť
ť
ť
388
ť
ť
ť
ť
ť
1019
Kobeřice
547
ť
ť
ť
926
ť
ť
ť
ť
ť
1837
Oldřichov
399
ť
ť
ť
624
ť
ť
ť
ť
ť
1378

Tím jest jasně dokázáno, že se většina hlučínského obyvatelstva hlásí k Němcům. Přes to všechny pokusy dosáhnouti státních menšinových škol byly marné a zřizování zemských škol přípustné podle všeobecných zákonných předpisů, znemožněno uvedeným vládním nařízením. Pokusy o náhradu domácím soukromým vyučováním nebo docházkou do nejbližších německých škol ve Slezsku, úřady pronásledovaly, aby tak bez výjimky donutily děti německého obyvatelstva docházeti do české školy. V této věci byly již v prvním zasedání poslanecké sněmovny podány interpelace tisk č. 5301/V a VI., na které odkazujeme jako na doplněk, jelikož do dneška na ně odpověď nedošla.
 

Tento návrh chce odstraniti nesnesitelné poměry, porušující nejprimitivnější školní zásady a jest úplně odůvodněn čsl. zákony platnými stejně pro všechny státní občany.
 

Náklad na zřízení německých obecných škol budiž podle zákonných předpisů uhrazen z veřejných rozpočtů zákonitých vydržovatelů škol.
 

V Praze, dne 18. prosince 1925.

Dr. Spina, Dr. Luschka, Horpynka, Simm, Stenzl, Krumpe, Kunz, Bartel, Eckert, Dr. Hanreich, Greif, Platzer, Zajicek, Windirsch, Wollschack, Bobek, Fischer, Heller, Schubert, Mayer, Böllmannn, Halke, Dr. W. Feierfeil

Hausmann, Jokl, Heeger, Schuster,

Schäfer, dr. Haas, Beutel, Čermak, Uhl, Pohl, R. Fischer, Taub, Schweichhart, dr. Czech, Grünzner, Deutsch, Leibl, Kirpal, Blatny, Hackenberg, dr. Holitscher.

Interpelace

senátorů Linka, Polacha a soudruhů

na pana ministra školství a národní osvěty

stran německé menšinové školy v Neředíně u Olomouce, dále stran útisku německé obecné školy v Lužici u Šternberka a stran zřízení německé obecné školy v Hlučíně.

Boj, který vede školní správa proti německému školství od doby zřízení republiky, je prováděn na Moravě nejostřejšími a nejzavržitelnějšími prostředky. Patrně se školní správa domnívá, že v této zemi, obývané převážně českým obyvatelstvem, bude odpor německého obyvatelstva menším a chápe se všech prostředků, aby německé školství utiskovala a odstranila. To dokazují následující případy:

.....

S největší bezohledností postupuje vláda proti německému školství v Hlučíně. Ihned po přivtělení Hlučínska zrušilo vládní nařízení ze dne 4. května 1920 čís. 321 celou řadu ustanovení říšského zákona o obecných školách a školního a vyučovacío řádu což vše má jen za účel poškoditi německé školství. Pro celé území stanoven jazyk český jazykem vyučovacím. Dosavadní německé školy byly jedním rázem proměněny ve školy české, možnost zřizovati soukromé německé školy vzata. Jakákoli kontrola je nemožnou, poněvadž n Hlučínsku není žádné místní školní rady. Rodiče posílají nyní své děti do německých škol v Opavě proti čemuž kladou školní úřady nejprudší odpor.Dle úřední statistiky bylo na Hlučínsku v letech 1914 až 1919 2638 dětí, z toho bylo 977, tedy 37% německých, 860 tedy 32.6% dvoujazyčných a 801 tedy 30.4% moravských dětí. Již v roce 1920 usneslo se městské zastupiteletví v Hlučíně dožadovati se u zplnomocněného komisaře, aby na hlučínských obecních školách byl ponechán německý jazyk jako jazyk vyučovací a aby v případě zřízení školy s vyučovacím jazykem českým této škole byly přikazovány jen ty děti, jejichž rodiče si toho přejí. V březnu 1921 žádalo 170 německých rodičů znovu o zřízení německé školy v Hlučíně. První podání bylo zamítnuto, druhé nebylo vůbec vyřízeno a do dnes nemají německé děti v Hlučíně žádné německé školy.

Tážeme se pana ministra:

1. Jest ochoten co nejdříve kladně vyříditi žádost o zřízení německé menšinové školy v Neředíně?

2. Jest pan ministr ochoten dáti pokyny okresnímu školnímu výboru ve Šternberku, aby nekladl žádných překážek školní docházce sirotků v Lužici a aby zanechal dalších informací za účelem redukování německé obecné školy v Lužici, a konečně uděliti pokyny, aby přestal nezákonný a německý lid utiskující postup při reklamačním řízení?

3. Jest pan ministr ochoten zříditi německou menšinovou školu v Hlučíně začátkem školního roka 1922-23 a učiniti opatření, aby docházce německých dětí z Hlučínska do opavských škol nebylo dále bráněno, pokud v Hlučíně nebude zřízena německá škola?

4. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby byla zrušena ustanoveni vládního nařízení ze dne 4. května 1920 čís. 321, jímž se zakazuje zřizování soukromých škol a aby zrušena byla veškerá ustanovení, která jsou na újmu německému školství v tomto území?

V Praze, dne 10. července 1922.

Link, Polach,

dr Wiechowski, Friedrich, Stark, Kiesewetter, Hladik, Hecker, Löw, Jarolim, Barth, A. Perthenová, Reyzl, Niessner, dr Heller, Lorenz.

Překlad.

2049.

Interpelace

poslanců H. Jokla, R. Heegera, V. Häuslera a druhů

ministrovi vnitra

o drakonickém jednání splnomocněného komisaře pro území ratibořské (na Hlučínsku).

Nařízení o provádění sčítání lidu ustanovuje, že sčítací komisař jest pod ochranou § 68 tr. z. Tento paragraf jedná o srocení osob, aby se násilím vzepřely vrchnosti. Na tento paragraf odvolává se komisař pro území ratibořské, aby ve stech případů skládal přímo barbarské tresty pro neuvěřitelně malicherné a směšné věci, jež prý byly spáchány při sčítání lidu. Již několik dní po sčítání lidu dostavil se do jednotlivých vesnic vyslanec okresní politické správy a beze všeho líčení, bez výslechu obžalovaných ústně ukládal pokuty a vězení. Nikdo neuznal tyto tresty za pravoplatné a (Stranám dostalo se po té přípisu tohoto obsahu:

Okresní politická správa v Hlučíně

19. března 1921.

Čís. T-665/2.

Přestupek nařízení ze dne 30. října

1920, č. 592 Sb. z. a n.

Pan

Pavel Slaný, kotlář,

V Kravařích, Opavská ul. 169.

Zdejším trestním nálezem ze dne 19. února r. 1921 č. t. 665 byla Vám uložena pokuta K 1000.—, při nedobytnosti trest 30denního vězení, pro přestupek § 12 nařízení ze dne 30. října 1920, č. 592 Sb. z. a n., spáchaný hrubým chováním vůči sčítacímu komisaři a přeškrtnutím sčítacího archu. Vašemu odporu, proti tomu podanému, se nevyhovuje podle výnosu splnomocněného komisaře Československé republiky pro území ratibořské v Opavě ze dne 11. března 1921 č. Rat. Pr. 87/19, protože skutková povaha přestupku jest prokázána. Proti tomuto rozhodnutí není dalšího právního prostředku. O tom podává se Vám zpráva s vyzváním, abyste uloženou pokutu K 1000.— poukázal sem nyní do osmi dnů připojeným šekem.

Okresní hejtman:

(Podpis nečitelný.)

Okresní politická správa v Hlučíně,

19. března 1921.

Pokud známo, byly tímto způsobem vyneseny tyto rozsudky:

Pro odepření výpovědi sčítacímu komisaři:

pokuta nebo vězení

K

dní

K. Mucka v N. Kravařích

100.—

4

M. Zidková v N. Kravařích

500.—

14

M. Koshiczová v N. Kravařích

500.—

14


 

pokuta nebo vězení

K

dní

M. Jaroschová v N. Kravařích

500.—

14

Josef Petrik v N. Kravařích

500.—

14

J. Vecerek v N. Kravařích

300.—

10

M. Heiderová v N. Kravařích

500.—

14

B. Kresková v N. Kravařích

100.—

4

M. Zidková v N. Kravařích

200.—

8

R. Vehofsky v N. Kravařích

200.—

8

A. Irzik v N. Kravařích

500.—

14

P. Truncik v N. Kravařích

200.—

8

J. Seifried v N. Kravařích

1000.—

30

B. Peterek v N. Kravařích

500—

14

K. Kerlinová v N. Kravařích

200.—

10

M. Papeschová v N. Kravařích

200.—

8

R. Skereczová v N. Kravařích

500.—

14

J. Lawenda v N. Kravařích

200.—

10

F. Hahn v N. Kravařích

100.—

5

T. Jaroschová v N. Kravařích

100.—

4

B. Schidková v N. Kravařích

100.—

4

B. Villaschková v N. Kravařích

200.—

8

M. Geldová v N. Kravařích

100.—

4

J. Villaschek v N. Kravařích

200.—

8

J. Nedela v N. Kravařích

500.—

14

J. Lippa v Chlebičově

50.—

5

M. Veczerková v N. Kravařích

500.—

14

J. Stoklasa v N. Kravařích

100.—

4

J. Paschek v Bolaticích, pro tože se sčítacímu komisaři


 

pokuta nebo vězení

K

dní

vysmál do obličeje a neslušně se choval

2000.—

30

F. Vallischek v N. Kravařích pro odepření výpovědi

100.—

3


 

Tedy 28 rozsudků v jediné obci! V 31 rozsudcích celkem asi 12.000 korun pokuty nebo 229 dní vězení!

Kde jest v celém světě trestní zákon, který obsahuje provinění ťhrubého chováníŤ nebo výsměchu úřední osobě do obličejeŤ?

Sčítací komisaři v okresu hlučínském nebyli nestrannými osobami úředními, nýbrž bezohlednými agitátory. Kdo na jejich agitace nereagoval souhlasem, kdo se nedal vyslýchati jako školák a nenechal si poroučeti, byl vylíčeným způsobem protrestán pro odepření zpráv.

Tážeme se pana ministra:

1. Jest ochoten zrušiti ihned tresty při sčítání lidu uložené sčítacím komisařem pro území ratibořské?

2. Jest ochoten jiným, schopnějším úředníkem nahraditi okresního hejtmana hlučínského, jenž, jak nesčetné případy dokazují, jest neschopný a dopouští se svévolností?

V Praze dne 31. března 1921.

Jokl, Heeger, Häusler,

Dr. Haas, Palme, Taub, Beutel, Schuster, Pohl, R. Fischer, Blatny, Kirpal, Schäfer, Dr. Holitscher, Čermak, Grünzner, Hausmann, Hirsch, Hackenberg, Uhl, Hillebrand.

Zpět na hlavní stranu blogu